1. Jak postupovat, pokud chcete využít služeb soudního exekutora ?
        Pokud chcete využít služeb soudního exekutora, vyberte si soudního exekutora ze seznamu soudních exekutorů (seznam je zveřejněn na     webu ministerstva spravedlnosti nebo www.soudniexekutor.exe, později bude i na novém webu exekutorské komory).
         Návrh na výkon rozhodnutí můžete adresovat buď přímo vybranému soudnímu exekutorovi, nebo příslušnému soudu, v obou případech však v návrhu musí být označen vybraný soudní exekutor a sídlo jeho úřadu(ten vš    ak nemusí mít sídlo ve stejném místě jako exekuční soud). Soud nemůže určit soudního exekutora proti Vaší vůli, konkrétního exekutora je však vhodné zvolit jej podle okolností případu, jeho pověsti a předpokládaných nákladů řízení.

  2. Co když mám návrh na výkon rozhodnutí už podaný na soudě ?
        Pokud máte již podaný návrh na výkon rozhodnutí na soudě a nebyli jste dosud plně uspokojeni, doporučujeme kontaktovat některého soudního exekutora, který Vám podá informace o dalším individuálním postupu tak, abyste nebyli zkráceni na svých právech. Tuto otázku nelze odpovědět jednoznačně, záleží na fázi řízení a vhodnosti jednotlivých druhů exekucí.

  3. Co musí obsahovat návrh na provedení exekuce?

    Návrh musí obsahovat:

    4.     Návrh je možné podat exekutorovi, nebo příslušnému soudu - v tom případě však musí být uvedeno, že žádáte, aby soud pověřil označeného exekutora (musíte uvést jméno a sídlo úřadu - stačí město, adresu si soud již zjistí.
        Je-li návrh podán exekutorovi, exekutor jej do 15 dnů předá soudu a soud do 15 dnů nařídí exekuci, aniž uvede přesně, jak by měl exekutor postupovat. Jejím provedením pověří v návrhu označeného exekutora. Způsob uspokojení Vaší pohledávky již volí exekutor, obvykle ve spolupráci s Vámi.
        Některé formuláře návrhů na provedení exekuce a jednotlivé kroky v ízení jsou k dispozici zde tomto webu, budeme je postupně doplňovat podle toho, jaké předpisy a postupy budou vyjasněny.

  4. Dáváte přednost tomu, abychom podali návrh přímo soudu, nebo Vám ?
        Považuji za vhodnější, abyste se obrátili přímo na mne, protože řadu zjišťování můžeme provádět ještě předtím, než soud rozhodne. Kromě toho se lépe seznámím s věcí, protože některé soudy mi nepostupují ceslou agendu, ale pouze mne pověří exekucí a já Vás musím zbytečně oslovovat znovu.
        Kromě toho některé soudy mají specifické požadavky, které spíše budu znát já, než Vy.
        Navíc když se obrátíte rovnou na mne, můžete mi podat cenné informace, které mohu okamžitě využít. Vzhledem k nejednotnému postupu soudů není zaručeno, že by se ke mně tyto informace dostaly i v případě, že byste je sdělili přísně formálnímu soudu.
         Pro Vás i pro mne je výhodnější, když mi spolu s návrhem podáte co nejvíce informací o povinném a jeho majetku - jestli má nemovitoste, jestli stále podniká, kde bydlí, jestli je ženatý, kde se zdržuje, jak pohledávka vznikla (z textu platebního rozkazu to zjistit nelze). Já tyto informace časem zjistím, ale naší společnou snahou by mělo být postihnout majetek povinného co nejdříve, než jej stačí někde poschovávat. Pokud vím už při podání návrhu, kam sáhnout, můžete mít peníze třebas do několika týdnů.

  5. Jak Vás informovat o detailech, které jsou nutné k vymáhání ?
    Nejlépe již při návrhu, je celkem lhostejné, jestli využijete nějaký formulář nebo vytvoříte něco sami. Potřebuji vědět zejména majetkové a rodinné poměry povinného, způsob jeho podnikání a jeho citlivé body. Většina dlužníků podle mých zkušeností majetek má, jen se s ním neradi loučí. Jakmile se například podnikateli sáhne na automobil, je schopen dohledat dlužné peníze třebas do druhého dne. Totéž platí, pokud se postihne opakovaně tržba v jeho obchodě. Takže pokud možno uveďte v přiloženém dopise vše, co o svém dlužníku víte, i kdyby to měly být podle Vás nepodstatné údaje, v komplexním pohledu mohou přinést někdy nečekané výsledky.

  6. Jaká je výše pohledávky, o kterou ještě máte zájem?
    Je to celkem lhostejné. Nejmenší pohledávka, kterou vymáhám, je 78,-- Kč (sedmdesátosm korun) - k ní ovšem povinný uhradí přibližně tři a půl až čtyři tisíce korun dalších, jedná se ovšem o spor mezi sousedy "o zásady". Nejvyšší pohledávka má něco přes dva miliony korun. Než výše pohledávky je důležitější, aby bylo někde co brát a abych měl dostatek informací k tomu, kde majetek hledat. Exekutorský úřad není určený pro ověření pohledávky před odpisem, ale k jeho vymáhání - ale jak se říká, vemte na dlani chlup, když tam není. Pokud nám předáte k vymáhání pohledávku po bezdomovci nebo člověku, který již před desetil lety zmizel, společnosti která se "uspala" a v konkurzu není jen proto, že všichni jednatelé se svých funkčí zřekli ihned poté, do obchodní majetek firmy projedli, může se to prodražit Vám - budu nucen vyměřit zálohu do výše cca 5% vymáhané pohledávky a provádět dohledávání majetku, přitom spis může ležet třebas deset let, aniž byste dostali byť jen korunu. Takže tyto pohledávky, pokud Vám jsou uvedené skutečnosti známy, raději oželte nebo za účelem odpisu nechte provětrat soudem.

  7. Vztahuje se zákaz dispozice s majetkem povinného pouze na exekuce pro peněžitá plnění?
         Ne, zákaz disponovat s majetkem nad obvyklou míru má každý povinný, tedy jak dlužník (bez ohledu na to, jestli dluží několik korun nebo desítky milionů), tak i třeba člověk, který má vyklidit byt, odevzdat bývalé manželce automobil nebo odstranit stavbu postavenou na cizím pozemku.
         Je to logické, neboť pokud někdo má plnit nějakou povinnost a nečiní tak, musí počítat i s finančním postihem - minimálně musí uhradit náklady oprávněného a exekutora. Podle našeho přesvědčení plnou ochranu všech práv zaslouží p    ouze ten, kdo právo plně respektuje.

  8. Co mám dělat v případě, že exekutor zabavil povinnému věci, které patří výhradně mně a měl jsem je u povinného pouze uloženy?
        Je třeba bez zbytečného prodlení podat místně příslušnému okresnímu soudu tzv. vylučovací (excindační)žalobu a nejpozději do započetí dražby prokázat exekutorovi, že tato žaloba byla podána, v tom případě exekutor dražbu nemůže vykonat až do doby, než je o žalobě rozhodnuto. Pokud tak neučiníte, může být i tato věc prodána a Vy se svého vlastnického práva k této věci nemůžete dovolat, pokud vydražitel jednal v dobré víře. V žalobě musíte uvést všechny důkazy, které svědčí ve prospěch Vašeho tvrzení a předložit všechny listinné důkazy, které máte k dispozici. Pokud podáte úmyslně nepravdivé informace, budete muset uhradit všechny náklady navíc, tj. zejména zmařenou dražbu, uložení věcí a podobně.

  9. Co mám dělat v případě, že exekutor prodává věc, ke které mám předkupní právo?
         Musíte toto právo exekutorovi prokázat nejpozději před zahájením dražby. Exekutor ještě před zahájením dražby rozhodne, zda je předkupní právo prokázáno. Pokud je přizná, můžete se účastnit dražby jako každý jiný dražitel, ale při rovnosti podání máte přednost před ostatními dražiteli, kteří učinili stejné podání.

  10. Jak se dá odvolat proti exekučnímu příkazu?
        Proti exekučnímu příkazu, vydanému exekutorem (na základě kterého se exekuce provádí) není odvolání přípustné. Pokud máte pochybnosti o správnosti postupu excekutora, můžete jej upozornit třeba dopisem, pokud se chcete dohodnout s oprávněným mimosoudně už po nařízení exekuce, můžete spolu s ním (a to i prostřednictvím exekutora) požádat soud o odklad nebo zastavení řízení - zde rozhoduje výlučně soud. Exekuční příkaz je tak pravomocný již samotným doručením povinnému.


  11. Je možné podat námitku podjatosti proti exekutorovi?
         Ano, tato námitka musí být podána exekutorovi, ten ji předá soudu k rozhodnutí. Námitku podjatosti mohou uplatit pouze povinný, oprávněný a manžel povinného, a to pouze do 5 dnů ode dne pověření exekutora provedením exekuce nebo do 5 dnů poté, co se účastník exekučního řízení dozvěděl o pověření konkrétního exekutora nebo do 5dnů poté, co se účastník řízení dozvěděl o vzniku důvodu podjatosti. K opožděné námitce se v řízení nepřihlíží. K námitce je třeba uvést důkazy k prokázání její oprávněnosti.


  12. Co můžeme dělat předtím, než se na Vás obrátíme?
    Po vydání exekučního titulu se můžete obrátit na exekutora, který za Vás všechny potřebné úkony, za to mu ale musíte zaplatit stejně, jako by tyto úkony činil advokát a musíte mu poskytnout potřebnou součinnost (například zajistit bytovou náhradu). Pokud si chcete tyto náklady ušetřit, můžete řadu úkonů učinit sami, záleží na tom, co hodláte dosáhnout.
        Při vymáhání peněžitého plnění,
    pokud máte vykonatelný exekuční titul     (§ 40 exekučního řádu), můžete sám oslovit banky, o kterých se domníváte, že tam povinný může mít účet a ty jsou Vám povinny sdělit údaje, některé banky sdělují i stav na účtě. Kromě toho můžete na katastru nemovitostí ověřit, jestli Váš dlužník nemá nějaký nemovitý majetek, který by bylo možné prodat. Pokud jste podnikatelem, můžete zjistit jeho obchodní vazby. Můžete zjistit na Internetu, zda Váš dlužník není spolumajitelem některé obchodní společnosti (jeho podíl lze rovněž zpeněžit, a to i za cenu likvidace uvedené společnosti). Můžete zjistit, zda povinný bydlí ve družstevním bytě (lze zpeněžit i jeho družstevní podíl). Dost důležité pro vymáhání je zjištění, zda má povinný manžela. Pokud se jedná o podnikatele, můžete zajít na živnostenský rejstřík na Okresním živnostenském úřadě a zjistit, jestli nemá nějako provozovnu, o které nevíte. Další kroky nedoporučujeme, neboť zbytečně upozorní dlužníka, že se na něj něco chystá. Za vhodnější považujeme, když si povinného předvoláme sami a bezprostředně poté, co nám sdělí potřebné údaje, jeho majetek postihneme exekučním příkazem, který mu ještě na výslechu předáme (tím nemáme problémy s doručováním).
         Pokud vykonatelný exekuční titul nemáte, záleží na okolnostech, zda se s Vámi chce dlužník domluvit nebo ne. Každopádně, pokud máte nějaké pochybnosti a nejste právník, doporučujeme obrátit se na kvalifikovaného právníka. Pokud by byl dlužník ochoten se s Vámi dohodnout a Vy chcete mít jistotu, že získáte exekuční titul, může náš úřad nabídnout sepis exekutorského zápisu, který co do vymahatelnosti nahradí rozsudek, ovšem bez dalšího soudního řízení, problémů s doručováním a soudních výdajů.
        Při vymáhání nepeněžitého plnění,
    například vyklizení bytu s bytovou náhradou, musíte připravit přiměřenou bytovou náhradu a poté se obrátit na exekutora (tomu musíte prokázat, že tato bytová náhrada je zajištěna), případně splnit všechny podmínky, uložené v exekučním titulu tak, aby bylo možné po druhé straně chtít splnění povinností jejích. Dále samozřejmě musíte mít připraveny finanční prostředky na zálohu exekutorovi - jak na odměnu, tak na očekávané hotové výdaje a je přínosem, pokud zjistíte majetkové poměry povinného podle předchozího odstavce. Můžete též zvážit, zda jste ochoten dočasně uložit nábytek z vyklizovaného bytu nebo například umožnit v tomto bytě provedení dražby. Obecně lze říci, že čím lépe připraven k exekutorovi půjdete, tím rychlejší, levnější a efektivnější pro Vás toto řízení bude. Samozřejmě je třeba citlivě zvážit plánované aktivity tak, aby v důsledku jejich naplňování nedošlo k promeškání nejvhodnějšího okamžiku k postihu povinného. Vše je možné upravit ve smlouvě s exekutorem, kterou považujeme za vhodnější formu úpravu vzájemných práv a povinností, než určuje pouhý zákon.
        Všechny tyto činnosti samozřejmě můžete nechat na exekutorovi, ale můžete očekávat, že se přiměřeně zvýší i požadovaná záloha. I vlastní účelně vynaložené náklady na tyto činnosti (poštovné, kolky za výpis z katastru) můžete požadovat k úhradě po povinném v rámci exekučního řízení.
        Máte-li nějaké pochybnosti, doporučujeme obrátit se s dotazem na exekutora, advokáta nebo právníka s praxí v dané oblasti se žádostí o radu. Obecné dotazy můžeme odpovědět i mailem, konkrétní dotazy je lépe položit osobně. Finanční prostředky, které utratíte za právní pomoc, můžete mnohonásobně ušetřit díky tomu, že se vystříháte chyb, které jsou při laickém přístupu téměř zákonité. Jako se právník asi obtížně vyzná třeba v čalounění nebo výrobě houslí, běžný člověk se jen obtížně vyzná ve změti předpisů, ve které má občas problémy i právník, specializovaný na jinou oblast.


  13. Má banka právo vybírat úhradu za poskytování věcných nákladů v souvislosti s poskytnutím informací podle § 33 EŘ?

    14.     V souladu s § 28 EŘ se úkony exekutora při exekuční činnosti považují za úkony soudu a podle ustanovení § 52, odst. 1 EŘ, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li exekuční řád jinak. Exekuční řád nemá speciální ustanovení, které by řešilo, zda třetí osoby jsou povinny poskytnout součinnost exekutorovi úplatně či bezúplatně. S ohledem na výše uvedené ustanovení § 52, odst. 1 exekučního řádu je tedy možno argumentovat podpůrnou aplikací ustanovení § 128 OSŘ, podle kterého jsou třetí osoby povinny sdělit na dotaz soudu, tedy i soudního exekutora (viz. § 28 a 52, odst. 2 EŘ), skutečnosti, které mají význam pro řízení, bezplatně. Připomínám, že informace, které mají být soudnímu exekutorovi poskytnuty podle § 33 EŘ jsou informacemi, které jsou vyžadovány v souvislosti s jím prováděnou exekuční činností, jako informace mající význam pro konkrétní exekuční řízení a tyto informace je banka povinna poskytnout v souladu s § 33, odst. 4 EŘ, přičemž neposkytnutí těchto informací může mít za následek sankci ve formě pořádkové pokuty podle § 53 OSŘ do výše 50 000,-- Kč., obdobně, jako je tomu v případě neposkytnutí takovýchto informací na dotaz soudu. Případné nezaplacení poplatku vyúčtovaného bankou na úhradě věcných nákladů nemá podle mého názoru vliv na povinnost banky tyto údaje sdělovat i v následujících případech a zejm. nemůže být důvodem pro který by nebylo možno v následujících případech uložit bance pořádkovou pokutu při nesplnění povinnosti součinnosti z její strany.


    Bohužel se lze setkat s argumentací ze strany bank ustanovením § 38, odst. 2, pís. a) zákona o bankách. Nutno říci, že toto ustanovení přiznává bankám nárok na úplatu i od soudů a zde jsou oba zákony v rozporu. Proto je třeba použít argumentů obecné teorie práva, dle které má vždy přednost úprava specielní oproti úpravě obecné. Je nepochybné, že ve vztahu k povinnosti poskytnout informace v exekučním řízení je specielním předpisem OSŘ, neboť na stejné úrovni jsou oba zákony pouze v otázce mlčenlivosti, výslovně ve vztahu k exekuci však upravuje povinnosti banky včetně sankcí za neposkytnutí součinnosti výlučně OSŘ. Do doby, než bude uvedený rozpor v předpisech narovnán lze mít za prokázáno, že s ohledem na ustanovení § 128 OSŘ banky musí poskytovat součinnost bezúplatně s výjimkou situace, kdy vystupují jako svědci a mohou proto požadovat svědečné. Uvedenou skutečnost může dosvědčit i skutečnost, že banky nepožadují náhradu věcných výdajů po soudech, i když soud i exekutor jsou uvedeni ve stejné kategorii osob v zákoně o bankách, kterým banka informace poskytuje. Definitivní odpověď na tuto otázku však dá až judikatura, vzhledem k prodlení mezi praxí a judikáty lze však očekávat nejbližší judikát na toto téma až za dva – tři roky.


  14. Podle jakého právního předpisu se přiznává příkazem k úhradě nákladů exekuce odměna za zastupování účastníka advokátem v exekučním řízení?
    Exekuční řád nemá speciální ustanovení o tom, v jaké výši se určuje výše odměny za zastupování advokátem v rámci nákladů oprávněného. Podle § 52, odst. 1, použijí se na exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li exekuční řád jinak. Vzhledem k tomu, že rozhodování o nákladech oprávněného lze považovat za rozhodování o nákladech řízení, lze dovodit, že pokud exekuční řád neobsahuje jiný mechanismus určení odměny za zastupování advokátem, bude nutné použít mechanismus povinný podle § 151 OSŘ. Tato konstrukce by měla být správná i z hlediska formálně logického, neboť řízení o výkonu rozhodnutí a řízení o provedení exekuce jsou z ohledu advokáta poskytujícího právní službu téměř totožná, nebylo by tedy namístě, aby za tuto právní pomoc náležela odlišná odměna. Při použití této argumentace nelze dojít k jinému závěru, že při zastupování účastníka v exekučním řízení advokátem přiznává se náhrada nákladů podle vyhl. MS ČR č. 484/2000 Sb.


  15. Jakým způsobem se bance prokáže pověření k provedení exekuce při žádosti o součinnost?
    Ustanovení § 34, odst. 1 EŘ nestanoví jakým způsobem je třeba doložit oprávnění k provedení exekuce při žádosti o součinnost. V podstatě tak závisí na výslovné či mlčky přijaté dohodě mezi exekutorem a dotázanou osobou, jaká forma bude zvolena. Lze mít zato, že obecně postačí přiložit k žádosti o součinnost kopii exekučního usnesení s vepsanými slovy “Souhlasí s originálem”, podpisem pracovníka úřadu a otiskem úředního razítka.

  16. Jaká je výše základu pro výpočet odměny exekutora za provedení exekuce ukládající peněžité plnění při upuštění od provedení exekuce?
    Z dikce ustanoveni § 11, odst. 1, pís. a) tarifu vyplývá, ze výše odměny se počítá z výše pohledávky, která má být vymožena. Pohledávkou, která má být vymožena částka, kterou přiznává exekuční titul, tj. jistina, její příslušenství i případné náklady právního zastoupeni v nalézacím řízení a v exekučním řízení. Slova pohledávka, která byla exekutorovi předložena k vymoženi je třeba vykládat jako celou pohledávku kromě nákladů a odměny exekutora, tedy jistiny a nákladů nalézacího řízení a návrhu na provedení exekuce i úroky přiznané exekučním titulem ke dni zahájení řízeni o provedení exekuce. Úroky nelze počítat ke dni upuštění od provedení exekuce, neboť tento úkon není procesním úkonem, který by závisel na meritorním rozhodnutí o upuštění od provedení exekuce (viz. analogicky např. § 265, odst. 2 OSŘ) a nelze tak procesně a zejm. s vyloučením jakýchkoliv pochybností v budoucnu tento okamžik jednoznačně stanovit. Pokud došlo k částečnému upuštění od provedení exekuce, pak by základem pro odměnu podle § 11, odst. 1, pís. a) měla být částka vypočtená výše uvedeným způsobem, po odečtení částky vymožené již před upuštěním od exekuce, ze které se pak odměna vypočte podle § 6 tarifu.

  17. Jak zastavit exekuci při dobrovolném splnění dluhu povinným?
    Ustanovení § 46, odst. 3 EŘ stanoví povinnost exekutora upustit od provedení exekuce v případě, že povinný zaplatí dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul a uhradí náklady exekuce. Tento zákonný příkaz lze považovat za důvod, pro který nelze rozhodnutí vykonat. Z tohoto důvodu bych považoval za správný postup, kdy exekutor oznámí soudu, že od provedení exekuce upustil a soud na základě takovéhoto oznámení bez návrhu rozhodne o zastavení exekuce, v souladu s § 268, odst. 1, pís. h) a § 269, odst. 1 OSŘ. Podle mého názoru lze upustit od provedení exekuce též jen částečně, přičemž soud na základě obdobného postupu zastaví exekuci částečně, za použití ustanovení § 268, odst. 3 OSŘ. To samozřejmě předpokládá, že v pověření soudu je vyčílena částka, pro kterou se exekuce nařídí, což však prozatím všechny soudy nedělají.