Nařízení exekuce se zveřejní na úřední desce exekutora a v centrální evidenci exekucí.
Po doručení usnesení o nařízení exekuce nesmí povinný nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní činnosti, uspokojování základních životních potřeb, udržování a správy majetku. Právní úkon, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatný.
Tím, že soudní exekutor nařídí konkrétní způsob uspokojení pohledávky, například prodejem movitých věcí, toto omezení nezaniká, ale trvá až do úplného uspokojení vymáhané pohledávky a zastavení exekučního řízení.
Z tohoto důvodu je riskantní uzavírat s osobou, na jejíž majetek byla nařízena exekuce, nad rámec běžných jednání nebo obvyklého obchodního styku.
Soudní exekutor může požádat exekuční soud o ustanovení opatrovníka povinnému, jehož pobyt není znám, kterému se nepodařilo doručit usnesení o nařízení exekuce na adresu jeho sídla nebo na jinou známou adresu v České republice nebo v cizině, který byl stižen duševní poruchou nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení nebo který není schopen srozumitelně se vyjadřovat.
Pokud soudní exekutor uzná, že vhodným způsobem
uspokojení peněžitého plnění je prodej podniku nebo jeho části, může takto vymezenému majetku
ustanovit správce a zanikají tak všechna práva povinného k tomuto majetku, tedy i právo provádět
běžné obchodní transakce.
Jaká bude úspěšnost exekučního řízení ve srovnání s klasickým soudním řízením?